Nákupní zvyklosti 2017 | KPMG | CZ

Čechům nejvíce chutná instantní káva, u bohatších vedou kapsle

Nákupní zvyklosti 2017

Cena je po kvalitě stále druhým nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin. Za pět let se také téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun. Ve spontánní znalosti českých výrobců dál dominují mlékárny, Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketu. Více než polovina z nich netřídí bioodpad a průměrně vystačí se třemi věrnostními kartičkami. To jsou některé ze závěrů, které vyplývají z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice.

1000

Kontakty

Související

„V letošním roce jsme do Nákupních zvyklostí promítli několik témat, které se týkají odpovědnosti, respektive plýtvání potravinami, třídění odpadu a věrnostní charitativní programy, ty považuji za nejzajímavější. Respondenti více než v minulosti zmiňovali různé regionální výrobce potravin, přestože mezi nejznámějšími značkami vládnou tradičně mlékárny. Pozitivní je, že trvale klesá důraz na cenu potravin a zvyšuje se poptávka po kvalitě a složení. Do útrat se pak obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ říká Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství a společenskou odpovědnost.

U nejbohatších vedou kapsle do kávovaru, u většiny instantní káva

Nákup konkrétních druhů kávy se liší podle čistého osobního příjmu jednotlivce. Lidé z nižších příjmových kategorií kupují spíše instantní a mletou kávu. U vyšších příjmových skupin je výraznější podíl zrnkové kávy, u nejvyšších pak kapslí do kávovaru – ty si oblíbil také každý pátý obyvatel velkoměsta. Obdobné výsledky přinesla také analýza podle velikosti místa bydliště: Mletou kávu kupuje alespoň každá druhá domácnost na vesnicích a menších městech do 4 999 obyvatel. S velikostí města její podíl klesá, ve velkoměstech se 100 000 a více obyvateli pro ni sahá jen o něco více než třetina domácností (37 %).

Nákup fair trade kávy není mezi Čechy vůbec obvyklý: vždy nebo většinou si ji odnese pouze 7 % z nás, pro 12 % pak tvoří více než polovinu všech nákupů kávy. Sedm z desíti respondentů však fair trade kávu vůbec nekupuje, nejčastěji proto (45 %), že o ní předtím vůbec neslyšeli. Znalost fair trade kávy významně koreluje s věkem. Zatímco mezi respondenty ve věku 18 až 24 let o ní ví 70 %, v kategorii 55 až 64 let o ní slyšelo jen 43 %. 

Pro pivo míříme do supermarketů

Tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hypermarketech a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách. Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo 6 %, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu pak 5 % respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let.. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více (15 % vs. 11 %) ženy než muži.

Odpad třídí převážně obyvatelé menších obcí a měst

Většina Čechů si zvykla třídit plast, vždy ho třídí dokonce 80 % obyvatel malých obcí, ve velkoměstech je to 65 %. Souvislost s velikostí místa bydliště je ještě více patrná u třídění kovů: vždy je třídí 51 % obyvatel nejmenších obcí, ale jen 27 % z velkoměst.

Jen přibližně v každé čtvrté domácnosti nevyhazují (ať už z důvodu prošlé doby trvanlivosti nebo zkažení) žádné potraviny. Většina Čechů však vyhodí pouze do 10 % zakoupených potravin. Více než čtvrtinu  jen přibližně každý stý. Nakoupit takové množství potravin, aby je stihly sníst, nemají problém zejména menší – jedno až dvoučlenné – domácnosti, třetina z nich nevyhazuje potraviny vůbec Naopak s rostoucí velikostí rodiny je více těch, kteří říkají, že vyhodí od desetiny do čtvrtiny zakoupených potravin (mezi čtyř a více člennými rodinami je to 17 %, zatímco v domácnostech jednotlivců jen 7 %). Potraviny vůbec nevyhazují především v rodinách s nižšími příjmy: u domácností s příjmem do 20 000 Kč čistého to uvedlo 35 % z nich. Naopak tam, kde je čistý měsíční příjem nad 50 000 Kč, vyhodí každá pátá rodina mezi 10 % a 25 % potravin, nic pouze 14 %.

S rostoucím věkem se zvyšuje podíl těch, kteří nevyhazují žádné potraviny. Zatímco ve věku do 34 let je to jen 11 %, ve věku 35 až 44 let vše spotřebuje již každý pátý respondent a ve věkové kategorii 55 až 64 let je to dokonce 38 %. U mladších respondentů se navíc jedná o větší množství vyhozených potravin: 10 % a více vyhodí každý pátý, zatímco ve věku 55 až 64 let je to jen každý pětadvacátý.

Nadpoloviční většina Čechů (52 %) netřídí biodpad, zbytky od krájení, loupání a nedojedené potraviny vhazují do smíšeného odpadu. Čtvrtina respondentů má svůj vlastní kompostovací systém. Kontejnerů na bioodpad využívá přibližně každý šestý respondent. 

Více než polovina Čechů si vystačí se třemi kartičkami

Téměř dvě třetiny Čechů (64 %) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 %). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce 10 kartiček (13 %). V průměru jich nosíme 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nenosí žádnou věrnostní kartičku.

Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 %).

Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo 9 Čechů z 10. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 %). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 %) a soutěže o ceny (48 %).

O průzkumu

Pátý ročník průzkumu společnosti KPMG Česká republika Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 23. – 27. února 2017 mezi 1 000 respondenty v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo 70 % zastoupení žen a 30 % mužů. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat