Čeští bankéři se také skoro jednohlasně shodují na tom, že s největší pravděpodobností bude stávající nemovitostní boom pokračovat i v následujících dvou letech. To jsou jedny z hlavních informací, které přinesl tradiční evropský průzkum KPMG Property Lending Barometer 2016. Polovina evropských realitních investic se odehrála na britském a německém trhu, jejich objem ale v obou zemích klesl. Pozornost investorů se naopak zaměřila na Skandinávii.

„Dlouhodobě dominoval jako nejdůležitější faktor pro realitní trh celkový ekonomický vývoj. Letos se na stejnou úroveň důležitosti u investorů dostaly kroky centrálních bank a ECB. Významně během průzkumu zaznívaly tyto komentáře i v České republice,“ říká Pavel Kliment, partner KPMG Česká republika odpovědný za sektor nemovitostí.

Z pohledu financování realitního sektoru v prostředí nízkých a záporných úrokových sazeb je zajímavou proměnou prodlužování doby amortizace „Prodloužení doby amortizace úvěru, respektive snížení podílu splácení jistiny v průběhu úvěrování, je dnes jedním z klíčovým požadavků investorů. V mnoha případech rozhoduje více než další tlak na úrokové marže,“ říká k tomu Pavel Kliment.

• Pouze u Chorvatska a Itálie bankéři převážně prognózují pokles úvěrového portfolia své banky a u Španělska a Kypru pak pokles celého sektoru nemovitostí.
• V České republice se oproti roku 2015 zvýšil počet bank, které jsou ochotny nabídnout úrokové marže pod 2 %.        
• Vlivem nízkých úrokových marží se dlužníci zaměřují na vyjednávání dalších podmínek úvěrů.
• V České republice bankéři stále nejraději financují projekty residenčního developmentu.
• Poskytování úvěrů v cizí měně je nejvíce rozšířené v Česku, Rumunsku a Chorvatsku. Takřka bez výjimek v eurech.
• Klubové financování je tak v Česku v porovnání s Evropu nadprůměrně oblíbené.

Evropského průzkumu KPMG Property Lending Barometer 2016 se zúčastnilo přes 100 významných bank a finančních institucí v 21 evropských zemích. Vedle České republiky se do něj zapojily Bulharsko, pobaltské státy, Holandsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Velká Británie. Sběr dat se prováděl prostřednictvím hloubkových rozhovorů s představiteli bank – vedoucími oddělení nemovitostí, financování projektů nebo řízení rizik.