Virtuální legalizace špinavých peněz | KPMG | CZ
close
Share with your friends

Virtuální legalizace špinavých peněz

Virtuální legalizace špinavých peněz

S rozvojem virtuální ekonomiky se stále častěji objevují i negativní jevy, které mohou nabývat intenzity trestného činu.

1000

Autor

Advokátka, KPMG Legal

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Virtuální měny

Jedním z "kriminálních" fenoménů virtuální ekonomiky je i legalizace výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz) za použití virtuální měny bitcoin a měn, které byly vytvořeny v souvislosti s hrami MMOG (Massively Multiplayer Online Games), tedy takových, které díky spojení přes internetovou síť hraje i několik set tisíc hráčů současně.

Bitcoiny jsou v současné době pravděpodobně nejznámějším představitelem virtuálních měn. Bitcoinová síť, která slouží k provádění plateb, funguje na principu decentralizace. To znamená, že stavy bitcoinových účtů a data o provedených transakcích nejsou uloženy u jednoho poskytovatele, ale jsou sdíleny mezi všemi účastníky bitcoinové sítě. Další klíčovou vlastností bitcoinů je jejich anonymita. Na rozdíl od platebních služeb není možné snadno ztotožnit majitele bitcoinového účtu, protože pro jeho založení nejsou vyžadovány žádné doklady totožnosti. Identitu majitele lze tedy zjistit pouze nepřímo z provedených transakcí, které tento majitel provedl.

Obdobně anonymní jsou i MMOG hry, ve kterých se vyvinul vlastní ekonomický systém. Ekonomika v těchto hrách je založena na principech reálné ekonomiky, přičemž u těchto her často existuje herní měna, která slouží jako prostředek směny uvnitř hry mezi hráči navzájem i mezi hráči a herními elementy. Za tuto herní měnu lze nicméně v případech některých her nakupovat i služby a věci, které s vlastním hraním nesouvisí.

Příkladem může být známá hra World of Warcraft, ve které existuje celá peněžní soustava skládající se ze zlatých, stříbrných a bronzových mincí. Za tyto mince si hráči mohou nakoupit mimo herních předmětů, jako je například vybavení jejich herní postavy, také předplatné hry, které jinak v přepočtu stojí několik set korun měsíčně. Vzhledem k možnosti uhrazení předplatného pomocí herní měny je tak de facto stanovený směnný kurz mezi herní měnou a eury nebo dolary.

Kriminalita na síti

Přirozeným zájmem státních orgánů je minimalizovat kriminální aspekty těchto jevů za pomoci veřejnoprávní regulace. Jaký je aktuální stav příslušné legislativy v České republice a jaké jsou vyhlídky do budoucna?

Ačkoliv virtuální měny působí velmi abstraktně, a může se tak zdát, že trestná činnost s nimi spojená není příliš rozšířená, trestné činy se škodou několik desítek milionů korun již řeší i české orgány činné v trestním řízení.

Příkladem může být trestní stíhání jihomoravského podnikatele, který měl podle rozsudku soudu prvního stupně provozovat virtuální tržiště a následně odcizit prostředky ve virtuální měně bitcoin v tehdejší hodnotě zhruba 16 milionů korun.

Pan Jiříkovský byl na počátku října tohoto roku odsouzen Krajským soudem v Brně k úhrnnému nepodmíněnému trestu na devět let.

Díky internetové platformě Twitter se do České republiky mohl dostat i další trestní případ, který souvisí s virtuálními měnami. Šlo o trestnou činnost Američana, kterému bylo v době páchání trestné činnosti 16 let. Tento mladík dlouhodobě provozoval twitterový účet, který vyzýval k podpoře Islámského státu, a mimo jiné prostřednictvím tohoto účtu poskytl návod na financování džihádistů pomocí bitcoinů. Následně byl federálním soudem USA odsouzen na 11 let odnětí svobody za materiální podporu terorismu.

Z výše uvedených příkladů je tedy zřejmé, že virtuální měny hrají v provozování trestné činnosti stále větší roli a s jejich rozšiřováním stále více pachatelů trestných činů objevuje jejich potenciál. Ten je možné využít i při legalizaci výnosů pocházející z trestné činnosti, která s virtuálními přímo nesouvisí.

Obdobná situace platí i v případě herních měn v MMOG hrách. Již v roce 2014 zveřejnila Cornellova univerzita zprávu, která uvádí, že herní měny představují velké riziko v oblasti praní špinavých peněz, neboť umožňují anonymně přesouvat prostředky přes hranice bez jakéhokoliv omezení. Rizika jsou totiž obdobná jako u virtuálních měn a někteří autoři se domnívají, že je dokonce možné herní měny za virtuální měny považovat.

Právní úprava v České republice

V České republice je problematika boje proti praní špinavých peněz upravena zejména v trestním zákoníku a v zákoně č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz). S účinností od 1. ledna 2017 je zde stanoveno, že zákon dopadá i na osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou, přičemž se za virtuální měnu považuje "elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta". Úprava v tomto znění tak pokrývá i instrumenty, které nejsou podle konstantního názoru České národní banky platebními prostředky.

Zajímavá je otázka, jestli tato úprava dopadá i na herní měny.

Podle názoru některých autorů tomu tak skutečně je, protože tyto herní měny splňují všechny znaky virtuálních měn, které jsou vymezeny zákonem, a právně je tak staví na úroveň bitcoinů. Osoby, jež provozují podnikatelskou činnost v souvislosti s herními měnami, by tak nově byly povinnými osobami podle tohoto zákona a měly by povinnost hlásit Finančnímu analytickému úřadu podezřelé transakce.

Legalizaci výnosů z trestné činnosti definuje § 216 trestního zákoníku jako podstatné ztěžování nebo znemožnění zjištění původu věcí, které byly získány trestným činem nebo jako odměna za provedení trestného činu, věcí, jež byly opatřeny za tyto věci, nebo umožnění takového jednání případně spolčení se za účelem takového jednání.

Vzhledem k tomu, že podstatou bitcoinové sítě je anonymita, jakékoliv převody prostředků mohou být chápany jako ztěžování zjištění původu věcí. Jak již bylo naznačeno výše, na rozdíl od tradičního platebního styku je proces zjišťování majitele bitcoinů složitý a nezřídka končí neúspěchem. Orgány činné v trestním řízení jsou totiž nuceny sledovat tok prostředků a následně podle IP adresy posledního článku řetězu ztotožnit majitele bitcoinů pocházejících z trestné činnosti, případně použít jiné nepřímé indicie pro ztotožnění.

Právní úprava v EU a USA

Na úrovni Evropské unie probíhá od loňského června legislativní proces, jehož výsledkem by měla být novelizace směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Ta by měla reflektovat potenciál spojený s využitím virtuálních a herních měn pro trestnou činnost.

Při přípravě finálního znění tohoto návrhu Evropská komise vycházela ze stanoviska, které hodnotilo několik přístupů k regulaci, mimo jiné také povinnou registrací osob připojených k bitcoinové síti. Tento přístup se ale ukázal jako nevhodný, neboť by taková povinnost nebyla vynutitelná. Nakonec se tak ve finálním návrhu novely objevila úprava, která v případě přijetí zavazuje členské státy zajistit, aby registraci či licenčnímu řízení podléhaly osoby, jež zajišťují směnu peněz za virtuální měny a naopak. Tuto povinnost bude nutné transponovat i v České republice, protože v současné době jsou osoby poskytující službu s virtuální měnou pouze povinnými osobami, tedy jsou například povinny hlásit podezřelé obchody, žádnému licenčnímu ani registračnímu řízení ale nepodléhají. Tato jednotná úprava by tak měla nahradit aktuální rozdílnou právní úpravu přijatou v jednotlivých členských státech.

Stejná roztříštěnost v regulaci virtuálních a herních měn ve vztahu k předcházení praní špinavých peněz je přítomna i ve Spojených státech. Z padesáti států Unie mají v současné době specifickou legislativu pro tuto oblast pouze tři - Florida, New York a Západní Virginie, přičemž na Floridě se jedná o zákon z června tohoto roku. Ten byl přijat v reakci na soudní rozhodnutí, kterým floridský soud osvobodil osobu obžalovanou z praní špinavých peněz, když prohlásil, že bitcoin nejsou peníze.

Ačkoliv se fenomén sdílené a virtuální ekonomiky stává stále populárnějším, je žádoucí, aby státy potíraly negativní jevy, které jsou s technologiemi spojeny a které usnadňují nebo přímo umožňují páchání trestn činnosti.

Text vyšel v časopise Právní rádce.

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat