Hledá se vládní čtvrť | KPMG | CZ

Hledá se vládní čtvrť

Hledá se vládní čtvrť

Nová vládní čtvrt nebo historické budovy v centru Prahy? Tuto otázku neřeší politici poprvé. Historické budovy v centru města mají pořád své kouzlo, které mnozí nechtějí opustit. Nynější ministerské budovy kdysi sloužily například jako chudobinec, domov důchodců nebo klášter. Jak se jejich život v průběhu let vyvíjel a čím jsou jedinečné? Nahradí je někdy moderní varianty?

1000

Autor

Director

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Většina evropských měst koncentruje vládní budovy do centra. Praha není výjimkou. Nejvíc je jich v Praze 1, následuje Praha 2 a Praha 6. Většinou sídlí právě v historických budovách. Jejich využití je z důvodu památkové ochrany omezené. Sídlo ministerstva nebo jiného vládního úřadu či velvyslanectví je proto často zárukou, že se daná stavba dochová. Navíc jsou díky své architektuře mnohdy velmi reprezentativním místem, což se pro podobné instituce hodí. Provedeme vás Prahou a její neoddělitelnou součástí, kterou tato místa tvoří.

Zářící kopule a Husákovo ticho

Naši exkurzi začneme na místě bývalého Petrského nábřeží, kde československá vláda nechala na začátku 30. let minulého století vybudovat tři ministerstva – zemědělství, dopravy a průmyslu a obchodu. Právě budova ministerstva průmyslu a obchodu Na Františku je považována za jednu z nejhezčích u nás. Za tento přívlastek vděčí zářící prosklené kopuli, které si v noci nelze nevšimnout.

Sídlo ministerstva dopravy od architekta Engela bylo původně postaveno pro československé ministerstvo železnic. Během socialismu pak budova sloužila jako sídlo Ústředního výboru komunistické strany Československa. Dokonce v ní bydlel i prezident Husák. Těšnovskému tunelu se pak lidově říkalo „Husákovo ticho“. Vznikl zde jeden z nejmodernějších protileteckých krytů v Praze. Vybavení krytu však vzalo za své během povodní v roce 2002. V současnosti dům slouží navíc i Generálnímu ředitelství Českých drah.  

Na druhé straně Vltavy již pět let úřaduje administrativní centrum navigačního systému Galileo – zatím jediné agentury EU u nás. Uvidíme, zda se podaří přesvědčit členské země a přibudou k ní další unijní úřady nebo agentury. Konkurence bude bezesporu veliká. 

Ministerstvo spravedlnosti jako chudobinec

Během první republiky se postavila celá řada budov speciálně pro účely ministerstev a státní správy. V obdivuhodně krásném neoklasicistním stylu například na konci 20. let minulého století vznikly pod Emauzským klášterem domy ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Některé prošly přestavbou, třeba z místního chudobince, paláce nebo kláštera. Chudobinec byl na místě dnešního ministerstva spravedlnosti. Knížecí rodina Rohanů zase bydlela v nynějším ministerstvu školství. Ministerstvo financí v Letenské ulici pro změnu kdysi sloužilo jako klášter a ministerstvo pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí jako sídlo Pražské městské pojišťovny. 

Víte, které stavbě se říká „kachlíkárna“? Jedná se o ministerstvo vnitra, které vzniklo na konci 40. let. Tuto přezdívku si vysloužilo kvůli svému vzhledu. Samotná stavba již dávno ministerstvu nestačí, a tak úředníky tohoto resortu najdeme na dalších místech v Praze. Kousek od ministerstva, naproti Výstavišti, sídlí i Policejní prezidium.

Na druhé straně řeky

Hradčany. Kromě sídla prezidenta zde najdeme i další dvě krásné budovy sloužící vládě – ministerstvo zahraničí v Černínském a Toskánském (Thun-Hohenštejnském) paláci a ministerstvo kultury v Nosticově paláci. Černínský palác – reprezentativní sídlo naší diplomacie – se může pochlubit přilehlou zahradou o rozloze 1,7 hektaru. Blízkost ministerstva zahraničí a rezidenční ráz jsou důvodem pro vznik rozsáhlé diplomatické čtvrti v Praze 6 (především v Dejvicích a Bubenči). Najdeme zde více než 40 zastoupení cizích států a mezinárodních organizací. V této městské části je i ministerstvo obrany, a to v ulici Na Valech (v budově bývalé kadetní školy) a v dalších budovách v okolí. Sídlo Generálního štábu armády pak tvoří jednu stranu do dnešního dne stavebně neuzavřeného Vítězného náměstí. 

Nahradí historii praktické modernější varianty?

Z naší malé procházky po místech různých vládních budov je patrné, jak jsou roztroušené. Například ministerstvo životního prostředí sídlí ve Vršovicích. Jeho zaměstnanci to mají na jednání vlády nejdál ze všech, a to skoro 7 kilometrů.

Naproti tomu dnešní moderní kancelářské budovy mají řadu výhod, a to hlavně co se týče ekonomického a uživatelského standardu. Proto se už několikrát řešila myšlenka vybudování nové vládní čtvrti nebo výstavba moderních budov, kam by se některé úřady mohly přestěhovat. Zjednodušilo by to komunikaci i společná jednání. V této souvislosti se v minulosti diskutovaly lokality Bubnů, Libně, Pankráce, Letňan nebo Butovic. Uvolněné prostory by se daly přestavět na byty nebo hotely. Něco podobného zažila Praha v případě celé řady finančních institucí, které se přestěhovaly v minulých letech mimo centrum (o nich jsme psali v loňském listopadovém Marwicku).

Nových budov však bylo v posledních 20 letech pro účely ministerstev nebo jiných centrálních úřadů postaveno jen velice málo. Jedná se například o sídlo Českého statistického úřadu (2004) ve Strašnicích vybudované jako náhrada za povodněmi zničenou budovu v Karlíně nebo Český úřad zeměměřický a katastrální (1996) v Kobylisích, který byl pro změnu postaven z důvodu dramatického nárůstu agendy.

Uvidíme, co přinese budoucnost a jak se historické dědictví nakonec popere s praktičností a ekonomickou výhodností moderních budov v Praze.

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat