Finanční správa si zamilovala převodní ceny | KPMG | CZ

Finanční správa si zamilovala převodní ceny

Finanční správa si zamilovala převodní ceny

O tom, že velké globální firmy musí kvůli svým daňovým optimalizacím doplatit miliardy dolarů, čteme v médiích už několik let. Téma převodních cen a s tím související doplácení daně a zvyšování daňového základu zapustilo kořeny i v českém podnikatelském prostředí. Finanční správa v loňském roce doměřila firmám za chyby v nastavení převodních cen okolo 900 milionů korun plus penále a úrok z prodlení.

1000

Partner, Daňové služby

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Čím dál častěji slýcháváme zkratky jako ATAD, BEPS, Country by Country reporting, Master File či Local File. Nedílnou součástí života korporátního poplatníka se stala příloha k položce 12 daňového přiznání shrnující transakce ve skupině. Rozmach této problematiky podtrhuje například i skutečnost, že při kontrolách zejména nadnárodních firem finanční úřady již zcela automaticky požadují předložení lokální dokumentace převodních cen. To vše přináší zvýšenou administrativní zátěž daňových poplatníků. Z průzkumu KPMG vyplývá, že 43 % českých finančních manažerek a manažerů vnímá v oblasti převodních cen ze strany finanční správy zesílený tlak. U třetiny oslovených proběhla v posledních třech letech v této oblasti kontrola.

Kdy přijde kontrola

Dříve se finanční úředníci kontrole převodních cen spíše vyhýbali a zažít ji v této oblasti bylo vzácné. Dnes co úředník, to specialista na převodní ceny s mnohdy neortodoxními názory, jak by se bývala měla firma v dané situaci ekonomicky zachovat. V některých ohledech postupy zavánějí až zneužíváním postavení státní správy, obdobně jako při vydávání zajišťovacích příkazů. Narůstající zájem finanční správy dokládá vývoj doměrků v oblasti převodních cen. V roce 2016 proběhlo cca 900 kontrol, což je v porovnání se situací před rokem nárůst o více než 10 %. Podívejte se na tabulku, která srovnává aktivitu finanční správy v této oblasti v posledních čtyřech letech.

Co tedy může být pro finanční správu přímo pozvánkou na kontrolu? Z naší zkušenosti jsou to především vykázané ztráty, reportované vysoké fakturace za služby, změna výše ziskovosti – zejména po ukončení čerpání pobídek. Přibývají rovněž kontroly jako reakce na výsledky kontrol v zahraničí nebo zahájení kontroly v důsledku úspěšného doměření z titulu převodních cen u poplatníka v jiném zdaňovacím období, neboť převodní ceny jsou systémová záležitost. „Do budoucna se bude daňová správa zaměřovat i na finanční transakce, viz tolik diskutované korunové dluhopisy,“ uvedl na květnovém Transfer Pricing Foru Zdeněk Řehák z daňového oddělení KPMG Česká republika.

„Aktuálním trendem, na který bychom chtěli upozornit, jsou zajišťovací příkazy,“ dodává jeho kolegyně Veronika Červenková. „Zajišťovací příkazy bohužel nejsou fenoménem pouze daně z přidané hodnoty. Když finanční správa v rámci kontroly dozná, že vám doměří daň, v tom lepším případě chce vložit peníze do tří dnů na účet. V tom horším vydá zajišťovací příkaz, který nabývá účinnosti okamžitě poté, co vyjede z tiskárny, a finanční správa vám na jeho základě může obstavit účty, či přímo nařídit prodej vašeho majetku. Firmy se tak dostávají do velkých potíží,“ doplňuje Červenková. 

Na co se zaměřit

1. Neopomíjejte tuzemské transakce

Mezi časté předsudky panující v českých firmách patří přesvědčení, že se převodní ceny vztahují pouze na transakce se zahraničím. Česká daňová legislativa však nerozlišuje tuzemské transakce od mezinárodních.

2. Nezapomeňte fakturovat

Střední a menší firmy také občas zapomínají, že navzájem poskytované služby v rámci skupiny je nutné fakturovat. Často pak vznikají paradoxní situace, kdy jedna společnost nakoupí software či vyvine nějaké know‐how, které používá více firem ze skupiny, náklady však nese pouze jedna. Obdobné situace nastávají u klíčových řídících osob, když mzdové náklady nese pouze jedna firma, ale z jejích aktivit mají výhody i další společnosti.

3. Neplaťte zbytečně vysoké daně

Nezřídka se stává, že distributoři ve skupině vykazují ztráty, zatímco jejich mateřská společnost nadměrné zisky. Takové nastavení může, ale nemusí mít ekonomické opodstatnění. Někdy se ukáže, že pouze chyběl komplexní pohled na nastavení skupiny a rozdělení rolí. Kvůli systémově nesprávnému nastavení převodních cen pak dochází k daňovým neefektivitám (například k propadání daňových ztrát), a tím k vyššímu daňovému zatížení skupiny jako celku.

4. Nepodceňujte plánování

Pokud se podcení plánování, s odstupem několika let se obvykle vynoří nutnost zásadnější změny nastavení. Tento přístup však finanční úřady vnímají velmi citlivě a změny bývají předmětem podrobného zkoumání. Je třeba si dopředu rozmyslet, jaké budou funkce jednotlivých firem a jaká rizika ponesou. Od toho se pak odvíjí výběr správné metodiky výpočtu převodní ceny.

5. Přesun aktivit mezi společnostmi ve skupině může mít daňové dopady

V poslední době se stále častěji setkáváme se zcela opomenutým vyhodnocením možných daňových dopadů vyplývajících z přesunů funkcí či aktivit mezi společnostmi ve skupině. Příkladem může být centralizace prodejních aktivit, přesun výrobních linek či části výrobního portfolia apod. Pokud na realizaci přesouvaných aktivit generovala původní společnost zisk, doporučujeme detailněji posoudit, zda by vzdání se budoucího ziskového potenciálu mělo být jednorázově odměněno (tzv. exit charge). Tato úvaha pak platí nejen při přesunu aktivit z České republiky, ale i při převádění činnosti ze skupiny do české společnosti.

Převodní ceny mají být tržně obvyklé

Když se řekne převodní ceny, mluvíme o transakcích, které provádějí firmy navzájem v rámci jedné skupiny. Ty vznikají v okamžiku, kdy se na vývoji a dodání výrobku nebo služby na trh podílí více subjektů ze skupiny a mezi sebou si fakturují. Daňová legislativa si žádá, aby tyto ceny byly tržně obvyklé a nedocházelo tak k umělému přelévání zisků z jurisdikcí s vyšší daňovou zátěží do těch s nižší (například daňových rájů) nebo do investičními pobídkami podpořených firem. 

Meziroční srovnání finančních kontrol (2013–2016)

 

Rok Počet kontrol Doměrek daně Zvýšení základu daně Snížení daňové ztráty
2013 282 71 759 104 336 386 414 131 267 918
2014 459 59 402 410 259 612 320 244 221 586
2015 786 446 263 377 2 431 935 440 390 970 153
2016* 900 886 116 252 4 783 203 802 8 502 980 932

*Předběžná data, čísla ještě nejsou konečná

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat