Decentralizace elektroenergetiky | KPMG | CZ

Decentralizace elektroenergetiky

Decentralizace elektroenergetiky

Debata o decentralizaci energetiky již dávno neprobíhá v rovině – k úplné decentralizaci dojde nebo nikoli. Aktuální otázkou je, s jakou dynamikou se decentrální zdroje budou rozvíjet. Než se pustíme do hledání odpovědi, je nejprve dobré pro málo poučené i znalé čtenáře shrnout aktuální stav a východiska. Tím spíš, že současná energetická debata je stále ideologicky zatížená.

1000

Senior Manager, Management Consulting

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Hrací pole je dané, stejně jako očekávání diváků

Není to tak dlouho, co se svět na pařížské konferenci shodl, že skončí s uhlím a ropou. Po zvolení nového amerického prezidenta a jeho prohlášeních se může zdát, že tak rychlý konec to nebude. Hřiště i očekávání diváků jsou přesto dána a poptávka po decentralizaci jednoznačně roste.  

Unijní orgány nalinkovaly energetickou strategii následovně: snížit emise o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na spotřebě o 20 % a zlepšit energetickou účinnost o 20 %. To vše do roku 2020. Energetická strategie do roku 2030 pak klade za cíl snížit emise o 40 %, podíl OZE zvýšit na celých 27 %, stejně jako energetickou účinnost. Roste i tlak spotřebitelů, který je z části živen ideologií, z části oprávněnou touhou po zelené budoucnosti, technooptimismem nebo marketingovými kampaněmi těch, kteří do nové podoby energetiky vložili značné investice.

Dosavadní vývoj vedl k významnému růstu instalovaných výkonů decentralizovaných OZE a stagnaci tradiční centralizované energetiky. Zkušenosti pak prokázaly, že jedny druhé plně nahradit nedokáží kvůli bezpečnosti dodávek, respektive potřebě záloh a regulace. Je vhodné dodat, že Česká republika v současnosti netrpí nedostatkem energetických zdrojů a tuzemskou spotřebu dokáže bez problémů pokrývat. Debata o decentralizaci je úplně odlišná ve státech, které teprve řeší, jak vůbec pokrýt vlastní energetické potřeby. V ČR bude transformace pomalejší a bude kopírovat končící životnost centrálních zdrojů – k jejich obnově či nahrazení prakticky ve všech případech dojde do roku 2050.

Peníze vždy až na prvním místě

Centrální energetika přináší komfort, spolehlivost a bezpečnost dodávek. Zákazník tak platí cenu za „robustní soustavu“ a vývoj samotné ceny komodity je pro něj nejistý. Decentrální energetika na bázi obnovitelných zdrojů má oproti tomu výrazně nižší uhlíkovou stopu a fixní cenu dodávek z vlastního zařízení. Tím, že vyrábí v místě spotřeby, minimalizuje ztráty v sítích a nakonec snižuje nebo zcela odbourává nutnost platit příspěvky na ostatní podporované zdroje energie.

Na druhou stranu je nutné počítat značnou investiční náročnost decentrálních zdrojů, kdy doba jejich návratnosti stále silně závisí na získání podpory. Navíc připočtěte legislativní a regulatorní nejistotu. Pokračujte náročným povolovacím procesem u zdrojů nad 10 kW, povinností provádět u vybraných zdrojů posouzení dopadů na životní prostředí a v neposlední řadě nutností investic do posílení elektrizační soustavy.

Potenciál decentralizace v ČR

K typickým decentrálním zdrojům vhodným pro malé podniky a domácnosti patří fotovoltaické elektrárny, kogenerační jednotky, větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a bioplynové stanice. Nejvyšší potenciál však
lze předpokládat na poli malých FVE a mikrokogeneračních zdrojů (výkony v řádu do 50 kW).

V celkové spotřebě elektřiny maloodběratelů pak lze v budoucnu předpokládat mírný nárůst, přičemž odhadujeme, že zvýšená spotřeba elektřiny bude vykompenzována snížením energetické náročnosti pouze částečně a že naroste počet zdrojů, jejichž výroba pokryje část spotřeby. Nástup decentralizovaných zdrojů však bude patrně pozvolný, podle výstupů modelování KPMG bude z decentrálních fotovoltaických elektráren a mikrokogenerace pokryto v roce 2020 cca 3,5 % maloodběru, v roce 2030 však již cca 30 % a v roce 2040 téměř 45 % spotřeby.

V případě decentrálních zdrojů velkých spotřebitelů se většinou jedná o zdroje „závodních“ energetik s instalovaným výkonem jednotek až desítek MW.  U velkoodběratelů lze předpokládat jak další zvyšování spotřeby elektřiny, tak i uspokojení poptávky po této elektřině z decentralizovaných zdrojů. V současné době dosahuje krytí spotřeby velkoodběratelů z decentralizovaných zdrojů přibližně 25 %, dle zvolených předpokladů lze modelováním odhadnout pokrytí této spotřeby v roce 2030 na cca 30 % a v roce 2040 na 35 %. 

Tempo rozvoje budou udávat technologie a pokles jejích cen

Dynamiku rozvoje decentrální energetiky budou udávat nové směry technologií - ukládání elektrické energie do baterií na bázi lithia nebo do palivových článků - pokles jejich cen a stabilní legislativní prostředí. Ekonomická a provozní výhodnost se přesto musí ověřit pro každý konkrétní zdroj a situaci spotřebitele, kdy jedno univerzální doporučení pro každého v této oblasti neexistuje. 

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat