Cirkulární ekonomika | KPMG | CZ

Zpátky do hry! Nastupuje cirkulární ekonomika

Zpátky do hry! Nastupuje cirkulární ekonomika

Švédsko je zase napřed. Nově svým občanům nabízí, že kdo si opraví třeba své rozbité boty a nebude zbytečně kupovat nové, dostane finanční odměnu. Stát tak chce motivovat lidi, aby zbytečně nevyhazovali poškozené věci, které jim ještě mohou sloužit, jen potřebují menší či větší opravu. Peníze, které pak lidé dostanou od státu zpátky, budou částí daně z přidané hodnoty placené při nákupu daného zboží. Nabídka se má týkat například i oblečení, kol nebo domácích spotřebičů.

1000

Související

Švédská vláda věří, že tak dokáže snížit nejen množství odpadu, ale že díky tomu vzniknou i nová pracovní místa pro manuálně zručné lidi, kteří třeba nemají vyšší vzdělání a je pro ně těžké hledat uplatnění na trhu.

Podobných nápadů, jak zastavit růst odpadu nebo jak ho lépe a efektivněji využívat, se objevují v poslední době spousty. Stačí připomenout třeba autobus v Bristolu ve Velké Británii, který je poháněn bioodpadem z domácností (ano, včetně odpadu z toalet). 

Odpad? Ne, zdroj!

To, o čem se před pár lety bavili většinou jen radikální ekologové, se stává módním tématem, o něž se dnes zajímají nejen jednotlivci, ale i politici a hlavně podnikatelé. Byznys s odpadem je na vzestupu. S tím, jak přibývá na planetě lidí, roste i množství odpadu a naléhavost otázky, jak jej efektivně využít. Stále více firem se tak na odpad dívá především jako na novou surovinu, která se dá dál zhodnotit. 

Například v Legu už téměř nevědí, co to odpad je. Firma recykluje a znovu využívá přes 90 procent odpadu a má ambice dostat se až na sto procent. A podobných podniků přibývá. Některé firmy navíc nezužitkovávají jen vlastní odpad, ale přímo z odpadů vytvářejí nové suroviny, které prodávají dál. Příkladem tak může být třeba česká společnost Flexibau, jež vytváří z použitých nápojových kartonů nový stavební materiál.Díky speciální technologii, kdy kartony jednoduše řečeno nadrtí a s použitím různých teplot následně vylisuje, vytváří panely pro stavbu domů i jejich interiérů. V praxi tak dělají to, čemu se říká cirkulární ekonomika.

Ještě jste o ní neslyšeli? Můžeme se připravit na to, že právě cirkulární neboli oběhová ekonomika bude brzy jedním z nejčastěji skloňovaných témat na světě. „Je to ekosystém, ve kterém nic není odpadem, naopak všechno, co produkujeme, může být využitelné dále.

Základním smyslem je udržovat vodu, energie a veškeré materiálové zdroje co
nejdéle v cyklu a bez toho, aby vznikal jakýkoli odpad,“ vysvětluje Soňa
Jonášová, která u nás vede Institut cirkulární ekonomiky.

Zero waste pro všechny

K této myšlence se hlásí i šéfové velkých společností. „To, jak svět stále víc požaduje výrobky a služby bezpečné a neškodné pro životní prostředí, povede k větší konkurenceschopnosti těch firem, které již udělaly zodpovědné rozhodnutí a vykročily směrem k udržitelnosti. To jsou vítězové budoucnosti,“ řekl CEO společnosti Philips Frans van Houten. Podle něj je přechod od současné lineární ekonomiky (kdy vzniká víc výrobků i odpadu) k ekonomice cirkulární nezbytný pro udržitelný rozvoj naší společnosti.

Jde v podstatě o obdobu módního trendu života bez odpadu, tzv. zero waste. Toto hnutí, které se začíná prosazovat i u nás, se ovšem týká spíše jednotlivců. Na úrovni států a firem pak jde o oběhovou ekonomiku. Tu letos v březnu podpořili i poslanci Evropského parlamentu. Odhlasovali totiž balíček pro oběhové hospodářství, který mění několik směrnic, jež se týkají nakládání s odpady.

Cílem Evropského parlamentu tak je například zvýšit recyklaci komunálních odpadů do konce příštího desetiletí nejméně na 70 procent, recyklovat 80 procent obalových odpadů a skládkovat jen 5 procent komunálních odpadů. Státy by navíc měly svým občanům umožnit třídění textilu, bioodpadu a odpadních olejů. 

„Poptávka po materiálech v globální ekonomice by mohla během dalších 15 let vzrůst o dalších 50 procent. Abychom obrátili tento trend, musíme přijmout rozvoj cirkulárního modelu, který pomáhá udržet materiály a jejich hodnotu v oběhu. Je to jediné řešení, jež spojuje udržitelnost s ekonomickým růstem,“ komentovala výsledky hlasování evropská poslankyně Simona Bonafè.

Češi se naučili třídit

Fakt, že zatím odpadů na světě neustále přibývá, dokládají i údaje z tuzemska. Podle informací Českého statistického úřadu rostla v předminulém roce nejen ekonomika, ale i množství odpadu. Celkem tak v Česku vzniklo jen během jednoho roku téměř 27 milionů tun odpadu, což je o 13 procent víc než v předchozím roce. Komunální odpad v přepočtu na obyvatele pak vychází na 317 kilogramů. „Přestože se množství vytříděného komunálního odpadu rok od roku zvyšuje a klesá množství směsného odpadu, přibližně polovina komunálního odpadu končí na skládkách,“ upozorňuje Český statistický úřad.

Pozitivní zprávu pak představuje skutečnost, že třídění je pro většinu Čechů – podle statistiků jde o tři čtvrtiny obyvatel – už naprosto běžnou součástí života. Zatímco v posledním zanalyzovaném roce (2015) každý z nás vytřídil 42 kilogramů odpadu, o 15 let dřív to bylo jen slabých 12 kilogramů. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat pak Češi jsou v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů na šestém nejlepším místě v EU.

To, jak se dají využít odpady, dokazují i čeští exportéři. Ročně se z tuzemska vyveze plastový odpad v podobě granulátu v celkové hodnotě okolo miliardy korun. Zpracovává se ale stále častěji i u nás. Podle odborníků navíc dál poptávka po této surovině, která se používá v nejrůznějších oborech od textilního po stavební průmysl, poroste. Začít se dívat na odpad jako na cennou surovinu tak má smysl. Stačí si vzít příklad ze Švédska, země, ve které nevědí, co je odpad. A brzy jen tak nevyhodí ani rozbité boty.

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat