IT Moravskoslezského kraje v korporátním střihu | KPMG | CZ

IT Moravskoslezského kraje v korporátním střihu

IT Moravskoslezského kraje v korporátním střihu

V posledních letech se v Česku rozmohl slogan, že stát je možné řídit jako firmu. Tvrzení je to přinejmenším diskutabilní, ale v určitých oblastech více než platné. Například Moravskoslezský kraj se rozhodl pohlížet na sebe jako na korporaci a tomu také přizpůsobit svou IT architekturu.

1000

Director, Management Consulting

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

IT systems

Asi není sporu o tom, že v oblasti IT se má veřejná správa od korporátního sektoru hodně co učit. „Vytvoření korporátní architektury bylo jedním z cílů kraje v rámci jeho vlastní strategie do roku 2020. Korporátní pohled na řízení IT v tomto případě znamená, že kraj reprezentovaný krajským úřadem je jakoby mateřská firma a příspěvkové organizace, kterých je 223, budou brány jako dceřiné společnosti,“ vysvětluje projektový manažer Jan Voříšek z KPMG, nadnárodní poradenské společnosti, jež byla realizátorem tohoto projektu.

Zcela konkrétně se kraj rozhodl použít metodický rámec Enterprise architektury, který se obecně používá pro mapování a propojení byznysu, aplikační a technologické architektury dané organizace. „Na kraj jsme se pro účely tohoto projektu dívali jako na poskytovatele řady různých služeb. Může se jednat o integrovaný záchranný systém, školy nebo třeba knihovny. Lidé, kteří tyto služby využívají, jsou bráni jako zákazníci. Naším úkolem bylo celkové mapování služeb v celém stromě, tedy od zákazníka, který si chce půjčit knihu, až na nejnižší úroveň, to znamená koordinaci IT systémů v rámci kraje,“ vysvětluje Tomáš Martinka z KPMG, který měl úlohu hlavního architekta.

Centralizace a sdílení služeb

Vzniklá architektura není nastavena jen podle aktuálního stavu Moravskoslezského kraje, ale také s přihlédnutím k tomu, kde by se krajské IT mělo nacházet v roce 2020, včetně změn, které slibuje přinést rozvoj eGovernmentu na celorepublikové úrovni.

Proto měl projekt dvě hlavní fáze. Zhruba první tři měsíce se projektový tým věnoval mapování aktuální situace v IT v kraji a jeho příspěvkových organizacích. V rámci druhé fáze pak přišly návrhy doporučení, co by se dalo se současným stavem udělat a jak by měl vypadat cílový stav.

Asi hlavní výzvou do budoucna se stane integrace sdílených služeb na úrovni kraje. „U každé agendy bylo nutné přesně popsat služby, které ta nebo ona příspěvková organizace využívá. Služby jsme zařadili podle jejich funkcí a logicky se mnohé z nich neustále opakovaly, typicky e-mail, spisová služba, cloudová řešení a další univerzální oblasti,“ popisuje Martinka. Logickým východiskem do budoucna se proto jeví integrace těchto služeb na úrovni kraje a jejich poskytování jednotlivým příspěvkovým organizacím z jednoho centra, což je ve firemním světě častý model spolupráce mateřské společnosti a dceřiných organizací.

Podobné řešení by totiž mělo kraji přinést i značné úspory, protože příspěvkovým organizacím by mohla odpadnout velká část podpůrných služeb, jejichž výkon by se odsunul na krajskou úroveň. Kromě zmíněného e-mailu a některých dalších sdílených řešení by se na centrální úroveň měl odsunout i provoz ekonomického nebo personálního systému.

Zaplatí to EU

Přesun služeb směrem nahoru obvykle vyvolává odpor, nicméně v tomto případě byl záměr přijat spíše kladně. Lze to do značné míry přičíst i personálnímu obsazení projektového týmu, který čítal přes padesát lidí. Podstatnou část týmu tvořili lidé z krajského úřadu nebo příspěvkových organizací, tudíž nikdo neměl pocit, že je rozhodováno „o nás bez nás“, a všichni byli informováni dostatečně dobře vzhledem k tomu, že takovéto řešení se ve výsledku všem vyplatí.

„Je zřejmé, že tak rozsáhlý projekt si vyžádá poměrně výrazné investice. Nicméně kraj počítá s tím, že na to použije peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, tudíž sám bude muset zaplatit jen menší část nákladů. Jedním z významných kritérií pro přidělení dotace je totiž dlouhodobá udržitelnost a ekonomická výhodnost. Jedno ani druhé by neměl být problém přesvědčivě prokázat,“ vysvětluje Voříšek.

Mezi největší úspěchy tohoto projektu patří uznání ze strany Ministerstva vnitra, které je v Česku podle kompetenčního zákona odpovědné za oblast eGovernmentu a připravuje také národní plán jeho rozvoje. „V prvních fázích projektu jsme oslovili odbor Hlavního architekta a seznámili ho s námi vytvořenými metodikami Enterprise architektury pro potřeby Moravskoslezského kraje. Pro korporátní architekturu jsme zvolili architektonický rámec TOGAF a modelovací jazyk ArchiMate, který používá i národní architektura,“ popisuje Voříšek.

Výsledkem spolupráce s Ministerstvem vnitra je, že Moravskoslezský kraj poslouží jako pilotní projekt pro další podobné projekty v budoucnu. Ostatně i proto pracovníci Moravskoslezského kraje na svých webových stránkách poskytují volně ke stažení implementační studii, metodické postupy tvorby architektury a metodiku modelování, kterou OHA převzal jako referenční metodiky.

Severní Morava ukazuje směr zbytku republiky

Že je návrh architektury skutečně podařený, dokládá i první místo v soutěži magazínu eGovernment, která probíhá již jedenáct let. Projekt korporátní architektury Moravskoslezského kraje získal první cenu v kategorii krajských projektů. Mezi hodnoticími kritérii se opakovaně objevovaly přínosy pro zaměstnance kraje i příspěvkových organizací, inspirativnost pro další složky státní správy a samosprávy a rovněž dlouhodobá perspektiva tohoto projektu. Mezi klady patří také fakt, že v projektovém týmu figurovala i řada budoucích uživatelů výstupů tohoto projektu, tudíž byli s výstupy perfektně seznámeni a jsou schopni je do budoucna využívat.

Asi hlavním přínosem celého projektu je formulování vize rozvoje IT kraje do roku 2020. Vytvoření architektury dalo kraji jasné cíle, jichž má být do roku 2020 dosaženo, aby výsledný model uspořádání IT v kraji byl skutečně funkční. Naplňování těchto cílů bude možné sledovat při realizaci jednotlivých sdílených služeb, které byly v rámci projektu navrženy.

Pokud se za tři roky projekt ukáže jako úspěšný, čemuž zatím vše nasvědčuje, stane se zřejmě vlajkovou lodí pro další kraje a podobné organizace. Vnitřní procesy jsou totiž ve státní a veřejné správě podobné a jejich současné uspořádání v řadě krajů nelze považovat za efektivní a ekonomicky výhodné. Vzhledem k nesmírně rychlému vývoji na poli výpočetních technologií budou muset státní správa i samospráva vyjet ze zajetých kolejí a oblasti IT se věnovat výrazně více než dosud. Moravskoslezský kraj v této oblasti může posloužit jako dobrý příklad do budoucích let.  

Text vyšel v magazínu Marwick

Časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.

 
Čtěte zde

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat