Industrie 4.0: Více hlavou, méně rukama | KPMG | CZ

Industrie 4.0: Více hlavou, méně rukama

Industrie 4.0: Více hlavou, méně rukama

Česko-německé obchodní vztahy kvetou. Nová šance pro další růst se jmenuje Průmysl 4.0. K čemu je to dobré a proč se vydat na cestu do budoucna právě s německými firmami?

1000

Související

helma

Po ekonomické stránce jsme s naším západním sousedem propojeni velmi těsně. Německo je dlouhodobě naším největším ekonomickým partnerem, vzájemné vztahy se ale mohou s nástupem nové průmyslové revoluce změnit. Německo samozřejmě usiluje o udržení a rozvoj svého blahobytu a chce toho dosáhnout v budoucnu díky intenzivnímu využití právě Průmyslu 4.0.

Podívejme se na pár čísel na úvod. Vzájemná obchodní výměna překročila v roce 2015 rekordní hranici dvou bilionů korun. Za uplynulý rok se nejspíš dočkáme dalšího rekordu. Hodnota českého vývozu dosáhla předloni 46 miliard eur (zhruba třetina veškerého našeho exportu), dovoz z Německa k nám překročil hranici 33 miliard eur. Pro srovnání vývoz do Ruska má hodnotu okolo 3 miliard eur a do Číny pouhých 1,6 miliardy eur. Německo je největším zahraničním investorem v Česku s téměř 20 miliardami eur v investicích od roku 1993. A pokud čísel nemáte dost, německé firmy v tuzemsku vytvářejí na 150 tisíc pracovních míst. Jestli někde hledat obchodní příležitosti či spolupráci, pak v Německu. Stejně tak i pro německé firmy je právě český trh opět číslem jedna v regionu střední a východní Evropy. „Je to atraktivní místo pro investice, 92 procent firem, které tu již investují, by sem šlo znovu,“ říká Bernard Bauer z Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Zdaleka už nejde jen o nižší platy, které by sem německé investory lákaly, tak jako tomu bývalo před lety.

Digitální ekosystémy

Stále větším tématem je tak výzkum, vývoj a inovace. To jsou oblasti, které se snoubí v takzvaném Průmyslu 4.0 nebo, chcete-li německy, Industrie 4.0. Sousloví, které ještě před pár lety v tuzemsku takřka nikdo neznal, je dnes podle odborníků budoucností konkurenceschopnosti a šancí na hospodářský růst. „Ve vizi Průmyslu 4.0 je naděje na reindustrializaci Evropy. Digitalizace výroby nechává ustoupit aspekt mezd a s tím související offshoring, outsourcing a přeložení výroby do zemí s nízkými mzdami do pozadí. Logistické aspekty, jako je flexibilita, rychlost reakce a náklady na přepravu, získávají na významu. Díky digitalizaci se dostává zákazník, jeho potřeby, a tím celkově zákaznický trh do popředí. Výroba probíhá (geograficky) blíže k trhům, kde jsou zákazníci,“ vysvětluje Harald von Heynitz, Head of Industrial Manufacturing KPMG Německo. A dodává, že díky vytvoření takzvaných digitálních ekosystémů by se mohli jednotliví partneři mezi Českem a Německem ještě více propojit a spolupracovat.

Koncept Průmyslu 4.0 představuje novou průmyslovou revoluci, která se v současnosti rozvíjí a díky tomu nabízí unikátní příležitosti pro všechny, kteří se do tohoto trendu zapojí a budou v něm aktivně spolupůsobit. Cílem, k němuž tato modernizace směřuje, je logicky posílení konkurenceschopnosti na globální úrovni. Nejde tady jen o region Evropy, o čemž svědčí i to, že se německý termín již etabluje celosvětově. „Když se v Číně hovoří o digitalizaci průmyslu a výrobních řetězcích, mluví se tam o Industrie 4.0, a sice s ‚ie‘ na konci,“ citoval nedávno deník Frankfurter Allgemeine Zeitung prezidenta německé akademie technických věd Acatech Henninga Kagermanna. Spolupráce s německými podniky a výzkumnými institucemi tak nabízí zajímavé příležitosti i pro české firmy a další subjekty, které se zabývají digitalizací, automatizací a obecně posilováním konkurenceschopnosti. V tomto případě totiž nedává smysl hledat ryze vlastní cesty, jednou z hlavních výzev úspěšného zavádění Průmyslu 4.0 je totiž nastavení standardů a automatizace tak, aby byly přenositelné. Výsledkem sice mají být individuální řešení přesně na míru každého zákazníka a zvládání objednávek v reálném čase, zároveň ale musí standardy fungovat univerzálně.

Předpoklady pro využití této šance vypadají pro české podniky dobře. „Německo uzavřelo s Českem kooperační dohodu k tématu digitalizace. Je to společný projekt, který Německo nemá s žádnou jinou zemí Evropské unie a který znamená podstatný krok k budoucí spolupráci na razantním vývoji digitalizace,“ připomíná Bernard Bauer s tím, že při své poslední návštěvě Prahy na konci srpna tuto strategickou spolupráci v oblasti Průmyslu 4.0 potvrdila i spolková kancléřka Angela Merkelová. Zatím je to na začátku, ale již nyní vznikají v rámci zmíněné dohody první společné projekty a předávání kontaktů mezi oběma stranami. Za Česko dohodu zaštiťuje ČVUT, na německé straně je to pak Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci.

Samozřejmě se s nástupem a postupným zaváděním aspektů Průmyslu 4.0 pojí i četné výzvy. Harald von Heynitz například upozorňuje, že obsáhlé propojení všech výrobních částí, strojů a systémů přes internet si vyžádá vysoké investice. Dalšími podstatnými výzvami jsou podle něj plná digitalizace všech procesů ve firmách, nové nastavení výrobních řetězců, nové nastavení procesů, zajištění kvality nebo třeba zásadní kybernetická bezpečnost a úprava obchodních modelů. Výzev je tolik, že z pohledu německých investorů je nejvyšší čas se všemi těmito aspekty intenzivně zabývat.

Továrny bez lidí?

Samostatnou a často zmiňovanou kapitolou související s konceptem Průmyslu 4.0 je obava ze snižování počtu zaměstnanců vzhledem k větší automatizaci a digitalizaci. Již z dnešního pohledu je jasné, že mnoho dělnických profesí zanikne. Vzniknou ale nové pozice v často dosud neznámých oblastech. Právě zde musí české a německé podniky a instituce spolupracovat a chystat se na změny na trhu práce, které budou nevyhnutelné.

Německo bude stát před zásadním rozhodnutím, a to kam továrny „bez lidí“ v budoucnu umístí a zda bude Česko i v nové éře stále tolik atraktivním prostředím. Už nyní firmy hlásí nedostatek tuzemské pracovní síly, který brání dalšímu rozšiřování výroby a investic. „Řešení by nepřinesl ani případný příchod nových pracovníků z jiných zemí. Ti by totiž pomohli jen dočasně a po nástupu automatizace výroby by se nejspíš ocitli bez práce, stejně tak by země musela řešit uplatnění pro tuzemskou pracovní sílu. Pokud navíc velkou část dělnických profesí nahradí stroje, pak naše pozice oslabí,“ upozorňuje Milan Bláha, Partner KPMG Česká republika, který poskytuje služby rodinným firmám a investorům z německy mluvících zemí. Jak si tedy svou pozici udržíme?

„Stávající nedostatek pracovních sil by měly firmy řešit více hlavou a méně rukama, tedy automatizací výroby jako předstupněm plně robotizovaných výrobních závodů,“ dodává Bláha. „Jediným východiskem je již nyní investovat do vzdělávání naší mládeže a podporovat technické a IT školy – aby se děti nebály matematiky, fyziky a programování. To vše s cílem, abychom tady měli ve správnou dobu patřičně vzdělanou generaci. Jen tak tu udržíme investory a zabráníme poklesu naší životní úrovně,“ uzavírá Bláha.

 

Průmyslové revoluce

1. průmyslová revoluce

Od ruční výroby v manufakturách se od konce 18. století přecházelo k tovární velkovýrobě, zásadní roli hrály nové vynálezy průmyslových strojů, jako byl třeba mecha-nický tkací stroj nebo zejména parní stroj. Právě ten je tradičním symbolem první průmyslové revoluce, která měla ohromný dopad na společnost a životní styl.

2. průmyslová revoluce

Spojuje se s vynálezem žárovky na konci 19. století a rozšířením elektři-ny. V nových továrnách se dál zefektivňovala práce, kromě strojů tomu napomáhaly i nově zavá-děné montážní linky. Výroba tak mohla být stále masovější.

3. průmyslová revoluce

Datuje se do druhé poloviny 20. století a souvisí s rozvojem počítačů, informačních technologií a postupným nástupem automatizace masové výroby.

4. průmyslová revoluce

Absolutní nástup informačních technologií do všech sfér průmyslu i slu-žeb souvisí s raketovým rozvojem internetu. V hospodářství se etabluje pojem Průmysl 4.0, který znamená další stupeň automatizace a digitalizace všech částí výrobního řetězce. Místo masové výroby pro unifikovaného klienta nastává doba, kdy firmy mohou reagovat díky datům přenáše-ným v reálném čase na konkrétní přání jednotlivých zákazníků.

Názory

Ve výrobě se stane z Průmyslu 4.0 povinnost nejprve pro ty obory, které pracují s vysokým tlakem na inovace, disponují výraznými základními kompetencemi a sledují vysoké požadavky na kvalitu. Vedle automobilového průmyslu (včetně dodavatelů) a strojírenství se to týká také výrobců komunikační a zábavní elektroniky a spo-třebního zboží, ale i vysoce náročných oborů, jako je letectví, obrana nebo zdravotnická technika.

Harald von Heynitz, Head of Industrial Manufacturing KPMG Německo

Není náhodou, že pojem Industrie 4.0 vznikl právě v Německu a s časovým odstupem pěti let nyní dorazil do České republiky. Každá výrobní společnost, která chce být na špičce ve svém oboru, se snaží optimalizovat své činnosti za pomoci všech dostupných znalostí a postupů. A to organizovaně a cíleně na rozdíl od rady jednotli-vých projektu realizovaných v minulosti, které vedly pouze k dílčím zlepšením. Není proto překvapením, že od pojmu Lean Management jsme se plynule dostali k Průmyslu 4.0. Stávající nedostatek kvalitních pracovních sil na trhu navíc zavádění Industrie 4.0 urychluje a činí tento pojem tak daleko atraktivnějším než dříve.

Pavel Rochowanski, Partner KPMG Česká republika, German Desk

Text vyšel v magazínu Marwick

Časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.

 
Čtěte zde

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat