Zákoník práce nahrává zaměstnancům | KPMG | CZ

Zákoník práce nahrává zaměstnancům

Zákoník práce nahrává zaměstnancům

Letos v dubnu uplynulo deset let od přijetí současného zákoníku práce. Původní znění ale dávno neplatí, během jedné dekády se text zákoníku přepisoval už více než třicetkrát. Aktuální kulaté výročí hodlá Ministerstvo práce a sociálních věcí oslavit další novelou. Připravuje změny, které zdaleka nemají být jen kosmetické.

1000

Director, KPMG Legal

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Podstatného přepracování se má dočkat především úprava práce z domova, dovolené, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zavést se má také zcela nová kategorie vrcholových řídících zaměstnanců. Novela je zatím na počátku legislativního procesu. Pokud vše půjde podle plánů ministerstva, budeme se novou úpravou řídit od příštího jara. Přinesou novinky více škody, nebo užitku?

Autoři novely se nechali slyšet, že jejich cílem bylo učinit pracovněprávní vztahy flexibilnějšími a snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů. Zároveň však chtěli posílit ochranu zaměstnanců. Ambiciózní záměr se podle našeho názoru splnit nepodařilo. Návrh mění zákoník práce výrazněji ve prospěch zaměstnanců. Místy tak důsledně, až to může být kontraproduktivní.

Práce z domova – další administrativní břímě

Současné znění zákoníku práce reguluje podmínky pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele jen velmi stručně. Zaměstnavatelé této příležitosti využili. Home office nabízejí jako benefit podle pravidel přizpůsobených potřebám jejich podniku. Zaměstnanci jsou spokojeni, poptávka po práci z domova roste.

Široký prostor pro invenci je ovšem trnem v oku odborářů. Novela jim vychází vstříc a počítá s povinností zaměstnavatele důsledně kompenzovat veškeré náklady, které zaměstnanci při práci z domova vzniknou. V praxi zaměstnavatelé narazí na celou řadu nezodpovězených otázek. Jak se určí, kolik elektřiny zaměstnanec prosvítil při výkonu práce a kolik poté, kdy mu domácí směna skončila? Jakým způsobem se budou náklady prokazovat? Bude potřeba přizpůsobit výši náhrady cenám jednotlivých dodavatelů?

Novela také dává zaměstnavatelům za úkol přijmout opatření zabraňující sociální izolaci zaměstnanců pracujících z domova a umožnit jim pravidelný kontakt s kolegy. Jak by měly takové návštěvy probíhat a zda se budou počítat do pracovní doby, už novela neříká. Vůbec také nepočítá s tím, že zaměstnanec, který home office využívá párkrát do měsíce, si od svých kolegů projednou určitě rád odpočine.

Další povinnosti budou mít zaměstnavatelé v případě, kdy zaměstnanec práci z domova vykonává prostřednictvím informačních technologií.
Nová regulace prohlubuje ochranu zaměstnanců natolik, že se ve svém důsledku může obrátit proti nim. Než by zaměstnavatel marnil čas papírováním, radši výkon práce mimo své pracoviště zaměstnancům vůbec neumožní.

Nová pravidla pro vysokopříjmové manažery

Zákoník práce už dnes obsahuje definici vedoucích zaměstnanců a v určitých otázkách pro ně počítá s odlišnou úpravou. Nyní by měla vzniknout též zvláštní kategorie vrcholových řídících zaměstnanců. Zařadí se do ní zaměstnanci, kteří jsou postaveni na jedné ze dvou nejvyšších příček firemní hierarchie a měsíčně berou alespoň sto tisíc hrubého.

Vrcholoví řídící zaměstnanci si po dohodě se svým zaměstnavatelem budou moci sami rozvrhovat pracovní dobu. Výměnou za toto privilegium se však budou muset vzdát nároku na příplatky za práci přesčas, o víkendu nebo v noci či na náhradu mzdy při některých překážkách v práci.

Nová úprava reaguje na zkušenosti z praxe. Mnozí zaměstnavatelé svěřují rozvrhování vlastní pracovní doby do rukou top manažerů už nyní i bez výslovného zákonného svolení. Otázkou zůstává, zda je možnost využití nového institutu nutné vázat na kritérium stotisícové mzdy.

Dohody čeká zpřísnění

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou mezi zaměstnavateli velmi oblíbené. Jde o flexibilní formu zaměstnávání nesvázanou tolika rigidními pravidly jako pracovní poměr. I to se ale má změnit. Na nátlak odborářů se výčet oblastí právní regulace, které se na pracovní vztahy založené dohodou o pracovní činnosti či dohodou o provedení práce nepoužijí, má ztenčit.

V příštím roce by se i na zaměstnance pracující na základě dohod měla vztáhnout úprava zaručené mzdy, maximální délky směn, povinných přestávek v práci nebo třeba evidence pracovní doby. Změnou, již zaměstnavatelé pocítí finančně nejvíce, je pak vznik práva na placenou dovolenou u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti.

Možnost využití dohod je už nyní omezena maximálním rozsahem hodin, které lze na jejich základě odpracovat. Posílení ochranných prvků nemusí zaměstnancům dělat dobrou službu. Zaměstnavatele může přimět k tomu, aby příště namísto vlastních zaměstnanců využili pracovníky agentur práce. Agenturní zaměstnávání je přitom pro zaměstnance obvykle ještě méně příznivé.

Změní se výpočet nároku na dovolenou?

Zásadní proměny se má dočkat regulace dovolené. Zákoník práce dnes její výměru stanovuje v týdnech. Nově má být dovolená počítána na hodiny. Podle tvůrců novely je totiž současná úprava nespravedlivá k zaměstnancům, kteří mají různě dlouhé směny.

Nutnost této změny, jejíž realizace bude pro zaměstnance administrativně značně náročná, je diskutabilní. K nespravedlnostem v praxi příliš nedochází. Zaměstnavatelé, kteří pracovní dobu rozvrhují nerovnoměrně, už nyní dovolenou na hodiny zpravidla přepočítávají. Podle návrhu by navíc interní procesy výpočtu dovolené nejspíš museli uzpůsobovat i zaměstnavatelé, jejichž zaměstnanci mají pracovní dobu rozvrženou pravidelně, a kde proto riziko nerovného zacházení vůbec nevzniká.

Ministerstvo předem počítá s tím, že tuto koncepční změnu neprosadí. Připravilo proto také záložní variantu novely, která současnou úpravu dovolené nemění tak výrazně.

Povinná prevence stresu zaměstnanců

Podle názoru ministerstva by zaměstnavatelé měli své zaměstnance více chránit před stresem, který jim způsobuje tlak na zvýšení efektivity práce. K eliminaci hrozby stresu budou zaměstnavatelé povinni zavádět preventivní opatření.
Zaměstnavatelé opět dostali nesplnitelný úkol. Stresu zaměstnanců zcela zabránit nelze, určitá míra psychického vypětí je spojena s každou prací.

Nekonkrétní formulace, z níž není jasné, co všechno budou zaměstnatelné za účelem zabránění stresu zaměstnanců skutečně muset učinit ani jakým způsobem bude splnění této povinnosti posuzovat inspekce práce, přitom neochrání ani zaměstnance šikanované nebo vystavené jinému nepřípustnému stresu. Nová vágní úprava proto pomůže spíše jen kverulantům, kteří budou moci snadno tvrdit, že se zaměstnavatel o prevenci jejich stresu nesnažil dostatečně.

Čekají nás i další změny

Zaměstnavatelé nepochybně ocení navrhované zjednodušení pravidel doručování písemností zaměstnancům nebo jednoznačnější definování přechodu práv a povinností. Krokem správným směrem je také usnadnění kolektivního vyjednávání v případech, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Méně příznivého přijetí ze strany zaměstnavatelů se jistě dočká nová podoba převedení na jinou práci.

V jaké podobě se navrhovaná úprava stane součástí platného práva, bude záviset na průběhu vyjednávání v parlamentu. Ministerstvo ale problémy s přijetím zákona neočekává, novou regulaci údajně konzultovalo se zástupci odborů i se svazy zaměstnavatelů.

Text vyšel v magazínu Marwick

Časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.

 
Čtěte zde

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat