Příběh Malé vodní elektrárny Štětí | KPMG | CZ

Trvale udržitelné dobro - Malá vodní elektrárna Štětí

Příběh Malé vodní elektrárny Štětí

Po revoluci chtěl Marek Černocký rozjet neziskový projekt, který by v Čechách popularizoval vědu. Peníze občas nějaké získal, ale vždycky se rychle rozkutálely. Hledal odpovědi na otázky: Jak zařídit, aby dary sponzorů sloužily pořád? Jak je investovat, aby přinášely dlouhodobý užitek? A jak propojit podnikání a charitu v jedné organizaci?

1000

Partner

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Malá vodní elektrárna Štětí - letecký pohled

V roce 1999 přišel s nápadem vložit mezi dárce a charitu investici do vodní elektrárny. Vycházel z přesvědčení, že dokáže postavit hydroelektrárnu s úplnou nebo alespoň částečnou pomocí sponzorů. Jeho vizí byl nejen funkční byznys a trvale obnovitelný zdroj energie, ale i trvale obnovitelný zdroj peněz na dobročinné účely.

Miliony od „beneinvestorů“

Jak podotýká, neměl žádnou inspiraci v zahraničí, zkoušel jít neprobádanými cestami. Nejdříve přesvědčoval jednotlivé dárce, firmy se začaly přidávat až později. Nakonec získal od sponzorů a filantropů dary ve výši 71 milionů korun.

„Tyto dárce ve firmě označujeme termínem ‚beneinvestor‘. Tedy ten, kdo se rozhodl investovat peníze do projektu, který částku zhodnotí ne pro vlastní obohacení, ale pro financování obecně prospěšných aktivit,“ vysvětluje Marek Černocký, ředitel společnosti Energeia. „Dárci náš způsob financování charity pochopili. Vědí, že jejich jednorázový dar se díky vodní energii stal darem obnovitelným a perspektivně rostoucím.“

Cílem společnosti je každý rok dávat do obecně prospěšných projektů minimálně 10 procent z celkového objemu získaných darů, tedy minimálně 7,1 milionu. Částka by se měla zvyšovat s postupným splácením úvěru, ze zákona má totiž tento typ společnosti povinnost dávat na prospěšné činnosti veškerý disponibilní zisk.

„V prvních letech to bude spíše oněch zmíněných 10 % ze získaných darů. Věřím ale, že částka poroste,“ říká Černocký s tím, že hodně bude záležet na přírodě, na hydrologických podmínkách, tedy kolik poteče vody. 

Pomohl úvěr i dotace

Dary od sponzorů by na výstavbu elektrárny zdaleka nestačily. Celková
investice totiž činila 964 milionů korun. Problém nastal ve chvíli, kdy banky
odmítly poskytnout úvěr na výstavbu právě kvůli tomu, že Energeia byla obecně prospěšnou společností. Nakonec firma vyhlásila výběrové řízení s podmínkou, že generální dodavatel bude až do kolaudace platit výstavbu sám a zaplaceno dostane při předání zprovozněné elektrárny.

Zakázku na stavbu s názvem Malá vodní elektrárna Štětí nakonec vysoutěžilo konsorcium firem Metrostav a. s. a Zakládání staveb, a. s. Zásadně pomohla dotace Ministerstva průmyslu ve výši 250 milionů, která však byla splatná až po řádném zaplacení a předání díla společnosti Energeia.

Bezprostředně po kolaudaci elektrárny tedy Energeia potřebovala načerpat úvěr, ze kterého by stavbu zaplatila. To už byl samotný závěr procesu získávání financování, který pro Energeia zajišťovala KPMG. Klíčové bylo přesvědčit banky o tom, že obecně prospěšná společnost může vlastnit a provozovat elektrárnu a může získat úvěr na její pořízení (jako přímý dlužník).

Celkový objem poskytnutého financování dosáhl 871 miliónů Kč a skládal se
ze dvou částí. Hlavní část financování představuje dlouhodobý úvěr na 15 let
v objemu 621 miliónů Kč. Zbylých 250 miliónů Kč vyplnil překlenovací úvěr
poskytnutý do okamžiku proplacení dotace od ministerstva. V konkurenčním
výběrovém řízení na financování nakonec vyhrála Komerční banka. Energeia načerpala peníze z úvěru a dodavateli vzápětí zaplatila za výstavbu.

Celý příběh MVE Štětí najdete v magazínu KPMG Marwick, vydání 1/2016, který stáhnete na www.marwick.cz.

Text vyšel v magazínu Marwick

Časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika.

 
Čtěte zde

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat