Češi 1990–2015: Máme se lépe, cítíme se hůře

Češi 1990–2015: Máme se lépe, cítíme se hůře

Celých 71 % Češek a Čechů je spokojeno se svým životem, na budoucnost společnosti jich ale s pesimismem hledí dvakrát více než v devadesátých letech. Zlepšení ekonomické situace v horizontu pěti let tak dnes čeká jen čtvrtina Čechů. Na rozpor upozorňuje studie „Češi 1990–2015“. Analýza, kterou dnes v Praze představila KPMG Česká republika, porovnává vedle tradičních statistických údajů také unikátní sociologická data o postojích a názorech české společnosti.

Řídící partner 2010-2016

KPMG Česká republika

Kontaktovat

Související

Češi mají výrazně vyšší reálné mzdy, žijí ve větších domech či bytech ‒ obytná plocha na jednotlivce narostla z 25 metrů čtverečních na 32 ‒ a vlastní více majetku. Klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně, a vzrostl počet lidí, jimž se daří spořit. Také vztahy a důvěru mezi lidmi hodnotí občané Česka lépe. Přesto se 71 % z nich domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti (66 %).

„Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzívou ‚apokalyptiků‘," komentuje Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika.

Rodina nad zlato, přátelé před prací

Vedle ekonomických aspektů popisuje analýza KPMG také, jak a kde Češi žijí, jak se stravují („polistopadovým hitem“ jsou těstoviny a minerální vody), nebo jak přistupují k volnému času (jeho význam pro Čechy vrostl). „V minulém roce jsme s KPMG oslavili 25 let v České republice. Rozhodli jsme se využít výročí i jako příležitost udělat úkrok od našich tradičních témat a pokusit se zachytit posun nálad a názorů v české společnosti," popisuje Jan Žůrek.

Rodina pro Češky a Čechy stále zůstává v životě nejdůležitějším elementem. V posledním čtvrtstoletí stoupla důležitost přátel a známých, které Češi řadí před práci. Politika a náboženství hrají spíše marginální roli, za důležité je považuje méně než čtvrtina Čechů.

Zatímco prestiž ministrů a duchovních klesla v posledních 25 letech skoro na úroveň uklízeček, „skokany čtvrtstoletí“ jsou, co se týče prestiže povolání, profesionální vojáci. Pověst manažerů ztrácí lesk a nejvíce si Češi cení vysokoškolských učitelů a vědců.

Demokracie u Čechů nestoupá ani neklesá v ceně. Pro většinu je nicméně důležitější ekonomická situace, respektive životní úroveň. Pro 37 % občanů je dnes na „režimu“ důležitější svoboda, možnost prosadit se a demokracie. V devadesátých letech upřednostňovalo demokratické uspořádání před minulým obdobím reálného socialismu 56 % občanů. Dnes je to mírně nadpoloviční většina (51 %). 

Znáte Češky a Čechy? Udělejte si jednoduchý test, nebo si stáhněte studii na www.25let.cz.

O studii

Analyzovaná data pochází primárně od Střediska empirického výzkumu (STEM), které provádí nejdelší kontinuální sledování trendů v ČR. Data jsou průměrována za roky 1990–1993 a 2013–2015, aby nedošlo k výkyvu vlivem aktuálních událostí. Studie využívá také data CVVM/IVVM se svolením Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR s využitím Českého sociálněvědního datového archivu. Ostatní data pochází z databází Českého statistického úřadu (ČSÚ), České národní banky (ČNB), Sexuologického ústavu, Svazu automobilového průmyslu, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších.

Spojte se s námi

 

Nezávazná poptávka

 

Zadat

Odpovědnost je pro nás výhodná

Odpovědnost je pro nás výhodná